Jan Nepraš, účastník tratě Benešov – Hojná Voda, jak sám říká dětské verze i když 14 km a 550 m převýšení je pro amatérské běžce výzvou a zážitkem.

Honzo prozraď nám něco o sobě.
Je mi 48 let, bydlím v Trhových Svinech a na dnešní dobu ve výborném prostředí.
Jak se připravuješ na horský maratón absolvuješ přípravné závody?

Právě trochu marodím. Nalokal jsem se při běhání čerstvého vzduchu a pak se dodělal při plavání nebo spíš po něm, opět jsem se nalokal čerstvého vzduchu. Takže příprava právě nic moc. Vlastně žádná. Jako přípravu mám jediný závod: Silvestrovský běh. Rád bych  2x týdně běhal trasa 7 km – více nestihnu. Ale to stačí, protože na maratonu chodím pouze dětskou verzi.

 

 Máš zkušenost z podobného závodu u nás nebo v zahraničí?

Ne

 

Jakou část HM máš nejraději a kterou nemáš vůbec rád, prožíváš při závodě krize?

Nejraději mám start a prvních 200 m. Je to z kopce a kdyby tam nebyl asfalt, tak to nemá chybu. Navíc všem stačím, jednou jsem byl i včele a ti co mne neznají, myslí, že jsem asi borec. Pak přijde protisvah a většina, kromě začátečníků, mi zpravidla uteče.

Nemám vůbec rád– nemám takové místo. Většinou závodím sám se sebou, kromě startu – viz výše. Jedna z mála věcí, kterou při běhání umím, je rozvrhnout si tempo. A to je, když jsem sám. Pak nemám nejhorší místo. Pokud však závodím déle jak 200 m po startu, tak mne zpravidla někdo z ostatních utaví. No já se vlastně utavím sám.

S čím mám problém – bojím se, že mne při závodě chytnou záda. To je pak na zabalení. Nohy to zvládly vždycky.

Co mám nejraději – když běží někdo jako já. Pak se trochu pohecujem lehce zrychlíme, pohekáme, ale doběhneme celí. Zpravidla ten druhý toho má plná řídítka jako já. A je mi jedno, jestli mu to v cíli naklepu nebo on mně.

Krize – byla vždy. Když mne chytnou záda, ták mám strach a vztek, že to nedoběhnu.

 

Co jíš a piješ při závodě:

To je přesně to, co neumím. Tatranku nebo Snikers a dvojdeci pitíčka v krabičce. Možná je to správně, což já vím.

 

Změnil bys něco na trati nebo na občerstvení:

Trať ne, je to tradice. Kdyby mne někdo zásobil tím nutným, co závodník během závodu potřebuje. (Touto myšlenkou nemám na mysli, že by se měli zřizovat nové občerstvovací stanoviště.)

.

 Jaký cíl máš pro tento rok:

Přežít zdravý a donutit se alespoň 2x týdně trénovat..

 

P.S.

Příběh z mého prvního nebo druhého maratonu zde: V táhlém kopci na široké lesní cestě před Kuní horou mě doběhla mladá maminka na mateřské. Začala si se mnou povídat. Ahoj, jak se máš, jak trénuješ? To jsi dobrej. Z mé strany to byl spíše pokus o konverzaci, nehekal jsem jen proto, že jsem se styděl. Pak jsme vyběhli na rovinu a byla v pr….. , no dobrá pryč.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Závodníci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>