Luboš Hošek, další z věrných, který chyběl pouze na dvou ročnících HM

Luboši, prozraď nám jak ses dostal k běhání?

Od mala má rád přírodu, každý víkend jsme jezdili někam do lesů. Běhání mi nikdy nedělalo problémy, nejdříve jsem běhal jen tak pro radost, v 15 mě spolužáci přivedli k orienťáku. Po studiích jsme se přestěhovali z Prahy do ČB. Trochu mi zde vadilo, že je daleko do lesa, tak mi nezbylo než si najít nějaké stezky okolo rybníků, kde se dalo běhat po krásných stezkách pod stromy po hrázích, později jsem doběhl někam do lesa, tam si zaběhal, a pak zase zpátky. Nemusím silniční běhy a protože mám rád přírodu, běhání a orienťák, nebylo daleko k tomu vyzkoušet delší běhy v přírodě, rogaining a další outdoorové aktivity. Nyní bydlíme na okraji ČB, do přírody mám blízko. Pracuji ve státní správě a přestože se to někomu nemusí zdát, moje práce je dosti psychicky náročná. Běhání v přírodě je proto pro mě velmi dobrá relaxace.

Jak se připravuješ na horský maratón, absolvuješ přípravné závody?

Na Horský maratón se nijak zvlášť nepřipravuji, jen si vždy na podzim řeknu, že musím přes zimu něco naběhat. Dopadne to většinou tak, že se o to snažím na poslední chvíli v únoru a březnu. Vždy ale mám za sebou alespoň několik delších běhů o délce přes 2 hodiny. Rozhodně nechodím na žádné přípravné závody, snad s výjimkou tradičního předsilvestrovského běhu z ČK přes Kleť do Litvínovic.

Máš zkušenost z podobného závodu u nás nebo v zahraničí?

Podobným závodem, který jsem absolvoval je již zmiňovaný přeběh z ČK do ČB. Také se tradičně účastním podzimních HROBů a v létě 24 hodinových rogainingů. V zahraničí jsem nic takového ještě neběžel, delší dobu však pošilhávám o běhu po kopích okolo Lince (cca 55 km).

Jakou část HM máš nejraději a kterou nemáš vůbec rád, prožíváš při závodě krize?

Na trati nemám žádné vyloženě oblíbené či neoblíbené úseky. Po startu bývá trochu depresivní, jak všichni vyrazí jako chrti, ale jde o to se hned neutavit. Líbí se mi úvodní část okolo potoka, potom i stoupání do sedla Kohouta a seběh z něj. Další skalnatá část a dlouhý běh po cestě na louky před Benešovem mě nijak neoslovuje. Naopak na závěrečnou po loukách před Benešovem se docela těším a to z několika důvodů – z luk je zpravidla pěkný výhled do krajiny a taky se blíží občerstvení . V druhé půli pak mám vždy respekt z vrcholu na Kuní, tam nikdy netuším, jak se ta červená vine. To samé na seběhu z Kraví hory. Ze seběhů mám také obavy pokud je namrznuto a ještě hůře, když je na tom sněžný poprašek. Krizi na trati mám snad vždy, záleží na tom v které části a jak velkou. Myslím si, že jsem běh běžel už tolikrát, takže velmi dobře vím, do čeho jdu a podle toho se snažím i běžet. Zásadou je se prostě nikde neuštvat. Celé je to o tom, poprat se s tím a užít si to tak, aby mi bylo dobře i cíli .

Co jíš a piješ při závodě?

Jídlo na závod jsem už docela odladil, zpravidla si beru gel Enduro, potom nějaké sušenky BeBe, čokoládu a hroznový cukr. Samozřejmostí jsou tablety s hořčíkem. S pitím je to horší, protože vždy, když si myslím, že jsem na to konečně přišel, tak mi pití naprosto nesedne. Asi nejmenší problémy mi dělá neperlivá Magnézka nebo Korunní. Ale asi se budu muset naučit na nějaký jonťák. Vše potřebné si beru s sebou, někdy jen do ledvinky, někdy mám Camelbag, to zpravidla dle počasí. Navíc je v Benešově oficiální občerstvovačka a taky tam vždy stojí připravená moje Alča se vším potřebným, včetně horkého čaje.

Změnil bys něco na trati nebo na občerstvení?

Na trati bych asi nic neměnil, takto mi to vyhovuje. Pravda, pro můj doprovod je to složitější, protože Alča je se mnou jednak na startu, pak na mě čeká v Benešově a nakonec i v cíli na Hojné Vodě. Asi jsem konzervativní – takto se to běhalo, tak proč trať měnit.

Jaký cíl máš pro tento rok?

Mým letošním cílem je jako obvykle doběhnout v pohodě, užít si to, nijak se přitom netrápit. No, ne vždy se mi to takto povede, tak proč by to nemělo letos vyjít. Dost také záleží na počasí, vhodném oblečení a především dostatečném tréninku.

Nejdříve jsem si myslel, že ti odpovím během 5 minut, ale odpovědi mi zabraly mnohem delší dobu. Něco mi zabraly „vhodné“ formulace. Co mě ale překvapilo a znepokojilo, bylo, že když jsem se zamýšlel nad otázkami a běháním, tak jsem našel víc důvodů proč něco nedělat či neudělat, než dělat. To je docela špatné. Až mě z toho zamrazilo…

Děkuji za rozhovor